|
|
Zjištění doby potřebné pro řidiče k vyhodnocení situace za vozidlem při odbočování a předjíždění
Belák, Michal ; Rábek,, Vlastimil (oponent) ; Kolíbal, Zdeněk (oponent) ; Semela, Marek (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá zejména zjištěním doby, kterou potřebuje řidič k vyhodnocení situace za vozidlem při jízdních manévrech odbočování a předjíždění, a to na základě provedených měření v reálném silničním provozu. Jedná se o běžné a časté jízdní manévry, které řidič vykonává při řízení vozidla v silničním provozu a pro jejich bezpečné provedení potřebuje znát situaci kolem vozidla a zejména pak za ním, k čemuž slouží zařízení pro nepřímý výhled, nejčastěji zpětná zrcátka. Takto definovaná doba, vhodná např. pro potřeby soudně inženýrské aplikace pro analýzu silničních nehod, dosud nebyla podrobně zkoumána. Za účelem jejího stanovení, proto byla provedena rozsáhlá analýza současného stavu problematiky související s nepřímým výhledem z vozidla, byly formulovány vlivy na délku doby a s tím související charakteristiky člověka jako součástí soustavy řidič – vozidlo - okolí. V práci byly zkoumány vlastnosti lidského vnímání a pojednáno o problematice reakční doby. Byly analyzovány dosavadní výzkumy zabývající se dobou věnovanou pohledům do zrcátek a představeny možné metody jejího měření. Na základě toho pak byl navržen a realizován experiment, pomocí kterého byla tato doba autorem definována a získána potřebná data, jejichž analýzou bylo možné kvantifikovat dobu, kterou řidič potřebuje ke kontrole situace za vozidlem, při odbočování a předjíždění a dalších jízdních manévrech při kterých je potřeba změnit směr, resp. jízdní koridor vozidla. Závěry ukázaly, že doba potřebná pro vyhodnocení situace za vozidlem prostřednictvím zpětných zrcátek obvykle nepřesahuje dobu 1 sekundy.
|
|
|
Zjištění doby potřebné pro řidiče k vyhodnocení situace za vozidlem při odbočování a předjíždění
Belák, Michal ; Rábek,, Vlastimil (oponent) ; Kolíbal, Zdeněk (oponent) ; Semela, Marek (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá zejména zjištěním doby, kterou potřebuje řidič k vyhodnocení situace za vozidlem při jízdních manévrech odbočování a předjíždění, a to na základě provedených měření v reálném silničním provozu. Jedná se o běžné a časté jízdní manévry, které řidič vykonává při řízení vozidla v silničním provozu a pro jejich bezpečné provedení potřebuje znát situaci kolem vozidla a zejména pak za ním, k čemuž slouží zařízení pro nepřímý výhled, nejčastěji zpětná zrcátka. Takto definovaná doba, vhodná např. pro potřeby soudně inženýrské aplikace pro analýzu silničních nehod, dosud nebyla podrobně zkoumána. Za účelem jejího stanovení, proto byla provedena rozsáhlá analýza současného stavu problematiky související s nepřímým výhledem z vozidla, byly formulovány vlivy na délku doby a s tím související charakteristiky člověka jako součástí soustavy řidič – vozidlo - okolí. V práci byly zkoumány vlastnosti lidského vnímání a pojednáno o problematice reakční doby. Byly analyzovány dosavadní výzkumy zabývající se dobou věnovanou pohledům do zrcátek a představeny možné metody jejího měření. Na základě toho pak byl navržen a realizován experiment, pomocí kterého byla tato doba autorem definována a získána potřebná data, jejichž analýzou bylo možné kvantifikovat dobu, kterou řidič potřebuje ke kontrole situace za vozidlem, při odbočování a předjíždění a dalších jízdních manévrech při kterých je potřeba změnit směr, resp. jízdní koridor vozidla. Závěry ukázaly, že doba potřebná pro vyhodnocení situace za vozidlem prostřednictvím zpětných zrcátek obvykle nepřesahuje dobu 1 sekundy.
|
|
|
Poměry rozsahu deformací jako kritérium fingovaných nehod
Šachl, Jindřich Jan ; Šachl, Jindřich ; Frydrýn, Michal
Poměr hodnot EES na vozidlech, jež se střetla, se obvykle dává do souvislosti s jejich hmotnostmi a vyjadřuje se vztahem pro přepočet hodnot EES mezi jednotlivými vozidly. Běžně používaný vztah ale neplatí obecně, je založen na předpokladech, které nebývají splněny při všech typech střetů – podmínky platnosti tohoto vztahu bývají splněny dokonce spíše výjimečně. Vědí to všichni znalci? Mnozí dosadí „své“ hodnoty do zmíněného vztahu, jakoby byl exaktní obecně platný, a pokud poměr hodnot EES tomuto vztahu neodpovídá, považují to za hlavní kritérium pro výrok o tom, že se jedná o nehodu fingovanou – bohužel mnohdy mylně.
|
host ::
RSS.